Pojem Wellness

Pro vhled do významu pojmu „wellness“ a pro jeho současné vymezení je nezbytným základním východiskem definice wellness Světové zdravotnické organizace (WHO), přijatá a deklarovaná tímto společenstvím států v roce 2000.

"Wellness is the optimal state of health of individuals and groups. There are two focal concerns: the realisation of the fullest potential of an individual physically, psychologically, socially, spiritually and economically, and the fulfilment of one´s role in the family, community, place of worship, workplace and other settings."

"Wellness vyjadřuje optimální zdravotní stav jednotlivců a skupin, přičemž existují dvě klíčové determinanty cílů – jednak realizace plného potenciálu jedince v rovině fyzické, psychické, sociální, ekonomické a mravní, a jednak plnění role v rodině, komunitě, na pracovišti a ve společnosti ve smyslu humánním."
(WHO 2000)

Z definice vyplývá jasná provázanost se zdravím člověka a s kvalitou jeho žití. Z toho je možné explicitně vyjádřit, že za "wellness aktivity", a "wellness procedury" mohou být považovány pouze ty, které rozvíjejí zdraví jedince, skupin, a které podporují realizaci plného potenciálu člověka. S wellness životním stylem souvisí umírněnost, střídmost, výběrovost, od přijímání potravy až po přijímání nových informací, řečový projev, atd.

Tento předpoklad však naráží na současnou realitu konzumního životního stylu. Současná postmoderní společnost není riziková pouze svou konzumní podstatou. V kontextu zdraví je riziková z důvodů nervového přetěžování, které souvisí s přemírou informací, s nadužíváním IT přístrojů a s narušováním cirkadiánních rytmů. Bývá označována jako tzv. "24 hodinová společnost", s preferencí pozdního usínání, s typickým ponocováním, které má za následek poruchy spánku, psychickou labilitu, depresivní nálady, atd.

Obor wellness představuje samostatný vědní obor s multidisciplinárním přesahem. Základním principem přenosu je komplexní a integrovaná praxe realizovaná v interakci s prostředím, kdy velmi záleží na tom, kdo a jakým způsobem je edukován a jaké je výstupní paradigma sebevýchovného potenciálu. Právě z tohoto důvodu jsou manažerské a edukační strategie wellness specialistů transponovány do praktických postupů, určených pro zvyšování zdravé délky života v postmoderních životních podmínkách ve smyslu jejich celkového axiologického rozměru, včetně životních hodnot a mravních preferencí.

Tím, že můžeme tyto produkty spotřebovávat, dochází k uspokojení potřeb člověka a k naplnění jeho tužeb a přání, a život se může jevit jako plnohodnotný. 

K životu jsou nutné dva typy produktů, a to hmotné a nehmotné statky. Hmotné produkty budeme nazývat zboží a nehmotné produkty pojmenujeme službami. My se nadále budeme zabývat službami, i když součástí některých služeb je i produkt s hmotným charakterem. To platí zejména v oblasti veřejného stravování. Pokud jde o to, kdo služby poskytuje, můžeme v naší společnosti nalézt dvě základní skupiny poskytovatelů. 

Deklarovaným cílem konference je:

- seznámit účastníky s pojmem WELLNESS GASTRONOMIE

- seznámit účastníky s pravidly pro novou soutěžní disciplínu

Součástí konference je ukázková kulinářská soutěž:

- seznámení účastníků s praktickým provedením přípravy a servisu soutěžních  WELLNESS pokrmů včetně nového způsobu hodnocení

Skutečným cílem však je vyvolat diskuzi na téma - co je to vlastně Wellness gastronomie, tedy kde se nyní WELLNESS gastronomie nachází, jak jí akceptuje společnost, a proto, že se nacházíme na půdě stření školy, jak se tato disciplína vyučuje na školách, a jak školy mohou přispět pro její celkovou osvětu.

Na SŠHS jsme začali problematiku Wellness vyučovat v rámci studijního oboru Gastronomie, pro který jsme vytvořili švp. Jeho tvorba byla ovlivněna diskuzí s mnohými gastronomickými odborníky, diskuzí s pracovníky České společnosti pro výživu a vegetariánství i studiem literatury.

První jednoduchá myšlenka, vytvořit osnovy pro budoucí kuchaře, zaměřené na zdravou výživu se v postupující tvorbou švp začala rozrůstat a vlastně jsme zjistili, že to nebude tak jednoduché. Zpočátku jsme zavrhli název švp - gastronomie pro bezmasou výživu, tedy vegetariánskou, případně veganskou, neboť by se mělo jednat o způsob výživy, vedoucí ke zdraví. A to samo o sobě vyvolává mnoho dalších otázek. Už i fakt, že jsme se při tvorbě švp museli držet rvp, neumožnilo vytvořit takové osnovy, které by neodpovídaly standardu, požadovanému pro výstupní maturitní vysvědčení. Přesto by absolventi měli nacházet uplatnění v gastronomických zařízení, ve kterých se připravují právě moderní a stále více požadovaná zdravá, zvláště bezmasá jídla.