Skutečná cena masa
Podle údajů Světové zdravotnické organizace loni zemřelo více lidí na následky obezity než podvýživou. Zatímco 850 milionů lidí trpí nedostatkem potravy, více než třetina světové sklizně obilnin skončí v žaludcích hospodářských zvířat. V roce 1955 vážil burger nejslavnějšího fastfoodu 45 gramů, dnes váží skoro čtvrt kila. Ačkoliv zdroje docházejí, odborníci bijí na poplach, globální poptávka po mase setrvale roste. Jaká je jeho cena?
Člověk je obdařen dlouhým trávicím traktem a oproti šelmám malými zuby, se kterými neukousne syrovou svalovinu, přesto se postupně stal nejobávanějším "predátorem" planety. Jeho cesta začíná před více než milionem let, kdy ovládl tajemství ohně. Díky možnosti maso tepelně zpracovávat se zvýšila jeho stravitelnost pro člověka i doba trvanlivosti. Lidské všežravectví se tak na dlouhou dobu stalo obrovskou evoluční výhodou vůči býložravcům i masožravcům - jednak proto, že v chladnějším období mohli lidé (na rozdíl od býložravců) nacházet snadný zdroj energie v podobě úlovku, jednak proto, že v období nedostatku zvěře se naši předci (na rozdíl od šelem) mohli živit výhradně rostlinnou potravou.
Výraznější populační explozi umožnilo období neolitu, kdy lidé díky zemědělství převzali kontrolu nad způsobem získávání živočišných i rostlinných potravin. Ještě před sto lety ale bylo v naší kultuře běžné konzumovat maso maximálně jednou týdně, a to v neděli nebo o svátcích. Možnost mít maso na talíři každý den přinesla až industriální revoluce, která s pomocí rychlého technologického vývoje přinesla industriální velkochovy a pásová jatka. Zvířata se tak rychle stala anonymním článkem v soukolí intenzivní živočišné výroby, kde maximalizace zisku vítězí nad zájmem živých tvorů, zdravím lidských konzumentů i nad ekologickou udržitelností.
