Úplná životospráva základem kvality života

Úvod do problematiky

Prameny

            V Přehledu úplné životosprávy jsem se snažil propojit poznatky duchovní[1] a akademické vědy (TEOFAKT) a aplikovat tyto poznatky do praxe. Jedním z cílů tohoto propojení je defragmentace současné informační exploze.

Podklady pro životosprávné techniky jsem čerpal z komplementárních věd o zdraví (Antroposofická medicína, Etikoterapie, Ajurvéda, Čínská medicína) a výživových systémů (mazdaznan, makrobiotika).

            Z oblasti akademické vědy mě nejvíce inspirovala práce Logoterapie a existenciální analýza Viktora E. Frankla a teorie salutogeneze, jejímž autorem je izraelský sociolog Aaron Antonovsky.

            Z našich autorů mě nejvíce inspirovala díla Prof. PhDr. Jara Křivohlavého CSc., prof. PhDr. Libora Míčka, CSc., Doc. PhDr. Miluše Kubíčkové, CSc. a MUDr. Václava Vydry.

Přehled úplné životosprávy vychází z mé původní práce pro Sdružení Teofakt (1989).

K pojmu Duchovní

            Pojem duchovní je velmi problematický pro rozdílné chápaní jeho obsahu vědou akademickou a vědou duchovní. V níže uvedeném přehledu úplné životosprávy je význam slova duchovní použit ve smyslu, který mu přikládá akademická věda. V duchovní vědě se jedná stále o úroveň duševní.

Co se podílí na stavu našeho zdraví

Zdraví je hodnoceno jako významná složka kvality života.

graf 1

 

V tomto grafu tvoří životní styl 60% vlivu na zdraví.

            Národní program obnovy a podpory zdraví v České republice (MZ ČR, Praha 1992) uvádí, že životní styl ovlivňuje zdravotní stav přibližně z 50-60 %, životní prostředí, stejně jako zdravotní péče, zhruba 20 %.

            Podle profesora Štěpána Svačiny z první lékařské fakulty Univerzity Karlovy ovlivňuje zdraví ze 70 procent strava a pohyb a zhruba po 15 procentech zděděné předpoklady a kvalita zdravotní péče.

            Životní styl tedy procentuelně nejvýznamněji ovlivňuje naše zdraví. Což je beze sporu dobrá zpráva, neboť ten určujeme, či spíše můžeme určovat, plně sami. To znamená, že:

Zdraví máme ve svých rukou

Sociálně-ekonomický status

            Grafu „co se podílí na stavu našeho zdraví“ lze vytknout absenci procentuálního vyjádření vlivu sociálně-ekonomického statusu.

            Pokud však analyzujeme ukazatele sociálně-ekonomického statusu (Marmot, M. G. et all; 1998, Bobák, M. et all; 1998, Šplíchalová A. et all; 2006) zjistíme, že významným faktorem sociálně-ekonomického statusu je vždy vzdělání. Vzdělání v oblasti zdravého životního stylu je dnes v ČR dostupné každému. Tzn. i pro tento případ platí - zdraví máme ve svých rukou.

Životní styl

            Dle encyklopedie CoJeCo je životní styl vyhraněná typická forma chování lidí ve společnosti.

            Pro hlubší pochopení významu pojmu „životní styl, je však třeba objasnit i význam pojmu „životospráva“ a vymezit vzájemný vztah obou těchto pojmů. Podíváme-li se do encyklopedických slovníků a pročteme několik stovek internetových prezentací s touto tématikou zjistíme, že ve většině případů se významy těchto pojmů kryjí nebo je význam pojmu „životní styl“ chápán jako širší oproti významu pojmu životospráva. Pokud však životosprávu definujeme zeširoka, tak, jak je uvedeno níže, pak zjistíme, že jsou významy obou pojmů totožné. Pokud bychom však chtěli nějak vymezit vzájemný vztah obou pojmů, lze říci, že životní styl je konkrétní způsob vedení životosprávy.

            Správnost tohoto závěru si můžeme ověřit např. na práci Mgr. Pavlíny Šťastnové: Životní styl – vějíř životních stylů.

Životospráva

            Ottova encyklopedie považuje při definici pojmu eubiotika životosprávu totožnou s dietetikou. Dokonaleji vystihuje obsah pojmu životospráva encyklopedie CoJeCo:

            Životospráva je soubor zásad a pravidel řízení života a jeho podmínek. Základem životosprávy člověka je výživa, stravování, osobní hygiena, režim dne a práce, aktivní a pasivní odpočinek, vyváženost fyzické a duševní práce.

Definice životosprávy dle TEOFAKTu:

Životospráva je soubor zásad a pravidel řízení života a jeho podmínek pro:

Správu rytmů (tj. rovnovážného střídání)

• bdění a spánku
• práce a odpočinku
• napětí a uvolnění
• mužského a ženského principu
• spirituálního (vědomí přesahu lidské existence) a reálného uvědomění

Správu uspokojování potřeb příjmu a výdeje v oblasti

• tělesné
• duševní
• duchovní

Správa rytmů (tj. rovnovážného střídání)

Asi není třeba se vyjadřovat ke správě rytmu bdění a spánku, práce a odpočinku, napětí a uvolnění.

Správa rytmů mužského a ženského principu

            Základem každého úspěšného partnerského soužití je pochopení mužského a ženského prvku, který obsahuje jak muž, tak žena. V české literatuře se tomuto problému věnoval Miroslav Plzák: Klíč k výběru partnera pro manželství, 1975 a Manželské judo, 1997. Jung popisuje nevědomou stránkou persony, kterou je obraz duše – animus a anima. Obraz duše vždy představuje opačné pohlaví, než má jedinec. Obrazem duše muže je žena: anima. Obrazem ženy je muž: animus.

            Rovnovážným střídáním ženského a mužského principu je tedy myšleno, že člověk má potřebu zaujímat jak pasivní, tak aktivní roli. A pokud má být v životě úspěšný, je ještě třeba pochopit, kdy je vhodné a potřebné zaujmout roli pasivní a kdy aktivní. Např. základem dlouhodobého pevného přátelství mezi dvěma ženami bývá často správný odhad každé z nich, jak dlouho může mluvit a jak dlouho musí svoji přítelkyni poslouchat.

Správa rytmů spirituálního a reálného uvědomění

            Protože vědomí přesahu lidské existence, kvalit nezávislých na individuu, úcta k řádu světa neodlučně k člověku patří. To ale není náboženství, pojmy spirituální a náboženský nelze směšovat (L. Doubrava, UN č. 46/2003). Dříve člověk uspokojoval potřebu spirituálních podnětů v pravidelných rytmech: večerní modlitba, modlitba před jídlem, v neděli mše svatá, atd. V současnosti, pokud člověk není členem některé církve, se zpravidla buď naučí meditovat nebo najde náhradu v používání drog.

Správa uspokojování potřeb příjmu a výdeje

            Pohled na uspokojování potřeb příjmu a výdeje vychází z jednoduché představy, že potravou pro tělo jsou potraviny, potravou pro duši smyslové podněty a potravou pro ducha myšlenky. Pro oblast tělesnou je charakteristický tělesný pohyb, stravování, dýchání a další tělesné funkce. Oblast duševní lze charakterizovat jako oblast, kde vnímáme libost a nelibost, kde prožíváme smutek a radost. Oblast duchovní jako schopnost vědět, uvědomovat si a rozhodovat se.

            Zpravidla chápeme, že v oblasti tělesné máme potřeby příjmu a zároveň i výdeje. Při zkoumání oblasti duševní a duchovní zjistíme, že máme rovněž nejen potřebu příjmu, ale i potřebu výdeje. Můžeme pak pozorovat např. zácpu nebo průjem i v oblasti duševní nebo duchovní.

            Ve vztahu k udržení zdraví vyplývá z tohoto poznatku zásadní změna pohledu na dominantu v uspokojování potřeb. V dnešní době se každý ptá především na to, co dostane, chce získat co nejvíce v oblasti příjmu. Málo kdo již uvažuje o tom, že přijaté množství látek, energie a podnětů užije jenom tehdy, pokud si současně zajistí i přiměřeně velký výdej. Je to jako v hospodaření kterékoliv firmy. Každý podnikatel ví, že když nakoupil suroviny nebo zboží, tak se dostal do mínusu. Teprve až vše prodá a obdrží platbu, dosáhne svého zisku. Jeví se, že takovýmto ziskem při životosprávném uspokojování potřeb příjmu a výdeje je pocit vnitřního uspokojení. Dochází k pochopení a tím i k naplňování smyslu života. Proto se moudrý člověk ptá především na to, co může dát.

tab. 1

Potřeby příjmu	DUCHOVNÍ Vědět, uvědomovat si, rozhodovat se.	Potřeby výdeje
Potřeby příjmu	DUŠEVNÍ Vnímat libost nelibost. Prožívat smutek, radost.	Potřeby výdeje
Potřeby příjmu	TĚLESNÁ Pohybovat se, jíst, dýchat, atd.	Potřeby výdeje

Přehled novinek

Máme potřebu příjmu, ale máme i potřebu výdeje.

Potřebu příjmu a výdeje máme nejenom v oblasti tělesné, ale i v oblasti duševní a duchovní.

Mechanismus příjmu, zpracování a výdeje je stejný v oblasti tělesné, duševní i duchovní.

Přehled potřeb příjmu a výdeje v oblasti tělesné, duševní a duchovní

Přehled v tabulkách 2 – 4 si neklade za cíl být vyčerpávajícím a všeobsažným, ale být inspirací a matérií pro reálné úvahy dle výše uvedených podnětů.

Významné v tabulkách 2 – 4 je rozdělení potřeb výdeje vždy do třech úrovní:

• Negativní, poškozující osobu i jeho okolí.
• Neutrální.
• Pozitivní, která vede k rozvoji osobnosti a harmonicky působí i na okolí.

Jedná se o výklad Kristova výroku: Nezáleží na tom, co do vás vchází, ale na tom co z vás vychází.

Běžně člověk předá negaci tak, jak ji přijal. Člověk, který je schopen dbát Kristova ponaučení, pak funguje jako pračka negací. Podobně jako si dnes každý může domů pořídit pračku vzduchu. Záleží jen na výkonu.

tab. 2

POTŘEBY v oblasti TĚLESNÉ Pohybovat se, jíst, dýchat, atd.
Potřeba PŘÍJMU látek, energie a podnětů	Potřeba VYLUČOVÁNÍ nadbytečných a abiogenních látek, energie a podnětů
Tepla, ticha, sucha,…(obydlí, odívání) Výživných látek, energie z bílkovin, tuků a sacharidů, biologické energie z potravy Kyslíku, záporných iontů ze vzduchu Geomagnetického pole Země Světla, slunečního záření Kosmického záření Interakce s biopolem rostlin, zvířat a lidí	Vyměšování zplodin trávení a metabolismu Ukládat abiogenní látky v organismu: (obezita, cysty, sklerotické změny atp.) Nepřirozeně vyměšovat (nadměrným pocením, kašlem, rýmou, horečkou, alergií atd.). Nepřirozené vylučování a ukládání je předcházeno a provázeno únavou Přirozeně vyměšovat abiogenní látky (stolicí, močí, potem a dechem) Plození, výkony rukou a nohou, řeči Vyloučit přebytky energie a látek formou necílené činnosti prostřednictvím plození, výkonů končetin a řeči Tvořivě prostřednictvím plození, výkonů končetin a řeči realizovat a zabezpečovat potřeby tělesné, duševní a společenské

 

tab. 3

POTŘEBY v oblasti DUŠEVNÍ Vnímat libost nelibost, prožívat smutek, radost
Potřeba PŘÍJMU látek, energie a podnětů	Potřeba VYLUČOVÁNÍ nadbytečných a abiogenních látek, energie a podnětů
Vlastnické (získávat, seskupovat finanční prostředky a všechno, co se dá vlastnit) Senzorické (prožívat libost a vyhnout se nelibosti) Estetické (poznávat esteticky souladné – harmonické) Mocenské (vládnout, ovládat druhé) Prožívat altruistické, dobré (vyhnout se egoismu a zlu) Prožívat soulad, harmonii v sobě, v přírodě a ve společnosti Prožívat transcendentálno K vylučování nedochází	- „Ukládání“ negativních emocí – neurózy,… - Utlumovat sebekontrolu a uvolňovat emoční projevy (alkoholem, drogou) - Snižovat citlivost na stres (přejídáním apod.). Ventilovat, uvolňovat vzrušení, napětí,… (radost, pláč, zloba, strach atp.): sledováním televize, filmu, sportu atp. Tvořivě, umělecky vyjádřit emoce a myšlenky: tělesným výkonem a výrazem, ztvárněním hmoty, zpěvem, barvou hlasu, formulací do slov,…

 

tab. 4

POTŘEBY v oblasti DUCHOVNÍ Vědět, uvědomovat si, rozhodovat se
Potřeba PŘÍJMU látek, energie a podnětů	Potřeba VYLUČOVÁNÍ nadbytečných a abiogenních látek, energie a podnětů
Řádu a pořádku (poznávat, uvědomovat si správné, přesné, objektivní; soustředit a uspořádat v sobě vlastní úsudky a rozvíjet sílu rozhodování) Smyslu života (smyslu žití a bytí) Pravdivosti (rozlišovat podstatné od nepodstatného, pravdivé od nepravdivého) Lásky (uvědomovat si, rozlišovat altruistické od egoismu; uvědomovat si, rozlišovat soulad, harmonii v sobě, v přírodě a ve společnosti) Spirituality (uvědomovat si přesah lidské existence, kvalit nezávislých na individuu, úcta k přírodě a k řádu světa) Tvořit a ověřovat úsudky umělecké, vědecké a filozofické. Uplatňovat vlastní úsudky a sílu rozhodování. Konat „dobro“, „zlo“	Úrovně duchovních potřeb výdeje Násilně, nepřirozeně vyloučit myšlenkové vlivy, které nebyly převedeny do poznání a realizace (fanatismus, anarchie,…) Konat egoistickou zištnou činnost na úkor přírody, jednotlivce i společnosti Konat „dobro“ pro druhé bez znalosti následků a příčin ovlivňované situace Konat „dobro“ pro druhé s vědomím příčin ovlivňované situace a následků svého zásahu

Prostředky životosprávy k dosažení a udržení zdraví

1. Přiměřené uspokojování potřeb příjmu a výdeje rovnoměrně ve všech oblastech (tělesné, duševní a duchovní).

2. Snížení příjmu zdraví neprospěšných a volba zdraví prospěšných látek, energií a podnětů.

3. Zvýšení vylučování nadbytečných a abiogenních látek, energií a podnětů.

4. Zvýšení vitality a odolnosti.

 

tab. 5

PROSTŘEDKY v oblasti TĚLESNÉ Pohybovat se, jíst, dýchat, atd.
Volba zdraví prospěšných látek, energie a podnětů	Optimalizace vylučování nadbytečných a abiogenních látek, energie a podnětů	Aktivace – zvyšování pocitu vitality a odolnosti vůči negativním vlivům
Obydlí a vybavení interiéru (materiálu, barvy, vlhkosti, teploty, proudění vzduchu, proslunění. Odívání i obuvi, ozdob,… Poživatin (chem. znečištění, denaturace,…) Čistoty ovzduší a nehlučného prostředí Pozitivního geomagnetické pole, elektromagnetické pole, ostatního záření Pozitivních biopolí Masážemi (klasickou, reflexní, elektromasáží) Zábaly, koupelemi Očistou sliznic a trávícího traktu Ochrannou stravou Léčivými bylinami Očistným dechem Akupresurou Polaritní terapií		Aktivace Harmonizujícím pohybem (pracovním, sportovním, tanečním, hathajógovým) Individuální dietou Dechovým cvičením (pránájámou) Vnímáním psychosociální energie (souladu biopolí) Zvýšení odolnosti Cvičením Otužováním Speciálním dechovým cvičením

 

tab. 6

PROSTŘEDKY v oblasti DUŠEVNÍ Vnímat libost nelibost, prožívat smutek, radost
Volba zdraví prospěšných látek, energie a podnětů	Optimalizace vylučování nadbytečných a abiogenních látek, energie a podnětů	Aktivace – zvyšování pocitu vitality a odolnosti vůči negativním vlivům
Kulturních vlivů Dovolené, zájmové činnosti, přátel Zaměstnání Životního partnera Psychoterapeutickými a jógovými metodami pro uvolňování psychického napjetí Zpěvem a jiným uměleckým projevem Aktivním utrpením na základě poznání a přijetí vlastních nedostatků		Aktivace Rozvíjením pociťování, rozlišování a uvědomováním podnětů hmatových, chuťových, sluchových, zrakových Rozvíjením fantazie a představivosti Zvýšení odolnosti Rozvíjením a prohlubováním pocitu vděčnosti, naděje a obdivu, oddanosti Narovnáním narušených vztahů

 

tab. 7

PROSTŘEDKY v oblasti DUCHOVNÍ Vědět, uvědomovat si, rozhodovat se
Volba zdraví prospěšných látek, energie a podnětů	Optimalizace vylučování nadbytečných a abiogenních látek, energie a podnětů	Aktivace – zvyšování pocitu vitality a odolnosti vůči negativním vlivům
Učitelů Motivačního zaměření Hodnotových norem Světového názoru Pomocí rozlišování vyloučit myšlenky nepodstatné, pomíjivé a nevztažné k sobě tj. nesloužící k sebepoznání „Vyloučit“, zvládnout ulpívání na předmětech, pocitech, vlastních úsudcích Zvládnutím, kultivováním, transformací vyloučit emoce, které negativně ovlivňují objektivnost rozhodování, myšlení a intuice		Aktivace Vědomým vnímáním psychosomatických vazeb a energií Vědomím vnímání jednoty a souladu Vědomým prožíváním jednoty a souladu Zvýšení odolnosti Rozvíjením síly rozhodování Posilováním a rozšiřováním sebevědomí Uvědomováním si a přirozeným dodržováním zásad mravnosti Pochopením kosmického řádu a pořádku

 

 

Použitá literatura z oblasti akademické vědy

Doubrava, L. (2003). Waldorfské školy mají své místo, ale nejsou nadprůměrné. UN, 46.

Frankl, V., E. (1996). Vůle ke smyslu. Praha: Portál.

Frankl, V., E. (1997). Vůle ke smyslu: vybrané přednášky o logoterapii. Der Wille zum Sinn: Ausgewählte Vorträge über Logotherapie (Orig.). Brno: Cesta.

Křivohlavý, J. (2004). Pozitivní psychologie. Praha: Portál.

Křivohlavý, J. (1994). Jak zvládat stres. Praha: Grada.

Křivohlavý, J. (1990). Salutogeneze a behaviorální medicína. Čas. Lék. čes., 36.

Křivohlavý, J. (2001). Psychologie zdraví. Praha: Portál.

Kubíčková, M. (2001). Cesty k harmonii člověka. Praha: Onyx.

Marmot, M., G., Fuhrer, R., Ettner, S., L, Marks, N., F., Bumpass, L., L., Ryff, C., D. (1998). Volume 76 Number 3, Milbank Memorial Fund.

Míček, L. (1984). Duševní hygiena, Praha: Státní pedagogické nakladatelství.

Smékal, V. (2005). Duševní hygiena na každý den. (Mental Hygiene for Everyday). Manere in montibus. Sborník životnímu jubileu Václava Břicháčka. Praha: FHS UK.

Šplíchalová, A., Šlachtová, H., Fejtková, P., Tomášková, H., Polaufová, P. (2006). Socioekonomická deprivace a zdraví: stručný přehled výsledků vybraných epidemiologických studií. Slezské dny preventivní medicíny. Sborník konference s mezinárodní účastí. Lázně Darkov.

Šťastnová P. (2000). Životní styl – vějíř životních stylů. Praha: Data & Fakta, Sociologický ústav AV ČR.

Použitá literatura z oblasti duchovní vědy

 

Podrobný přehled použité literatury je k dispozici u autora.

---

[1] Hlavními reprezentanty duchovní vědy [1]jsou Rudolf Steiner (Antroposofie), Gustav Jung (Hlubinná psychologie) a Jan Amos Komenský (Pansofie). Za duchovní badatele lze považovat staré filosofické mistry (Mistr Eckhart, Paracelsus, Augustin aj.). Významné je i dílo duchovního badatele a propagátora Védské moudrosti - slovenského evangelického kněze Jana Maliarika (1869 – 1946).

„Mezi přírodní vědou a vědou duchovní není výrazná hranice. Duchovní věda má být přímým pokračováním přírodní vědy do duchovní (nadsmyslové oblasti). Předmětem přírodní vědy je příroda, předmětem duchovní vědy jsou duchovní oblasti, metoda vědecké práce je stejná.“ Kalva Z.: Antroposofie a přírodní vědy, Antroposofická společnost, 1991.

Duchovní věda pozoruje tytéž předměty a jevy s nimi souvisejícími jako věda přírodní, ale jinými prostředky, tj. z úrovně nadsmyslového poznání. Pokud je zkoumán tentýž předmět či jev, pak měly oba přístupy dojít nezávisle na sobě ke stejným závěrům.