Kvalita surovin

Jen z kvalitních potravin lze připravit kvalitní jídlo. Nechť tvé potraviny jsou tvým lékem, a ne tvé léky tvými potravinami. (Hippokrates, 5. stol. př. Kr.)

Vliv zemědělské prvovýroby na kvalitu surovin

Požadavky na kvalitu surovin ze zemědělské prvovýroby - je potřeba minimalizovat rizikové pesticidy a GMO měli bychom upřednostňovat čistší suroviny, jež byly pěstovány za přijatelnějších podmínek.

V současném zemědělství se při konvenčním způsobu pěstování užívají umělá hnojiva, pesticidy a další chemické prostředky, jejichž zbytková množství se mohou vyskytovat v konečném produktu, který se běžně prodává v obchodech. Dopady těchto látek na zdraví člověka mohou být v mnoha případech až značně nepříznivé.

Laboratorní studie třeba naznačují, že některé z užívaných pesticidů mohou působit jako teratogeny a narušují vývoj nervové soustavy plodu, přičemž poškození mozku může být vážné a nezvratné. Vystavení pesticidům také zvyšuje riziko vzniku leukémie u dětí. Řada pesticidů též může narušovat hormonální systém.


{aridoc engine="google" width="380" height="337"}http://www.ceria.easysoftware.cz/images/video/pdf/Syrovy-kvalita_surovin-Prvovyroba.pdf{/aridoc}

Nejrozsáhlejší vědecké studie, jež prokázaly škodlivé účinky i hromadění v tkáních (bioakumulaci), byly prováděny u chlorovaných pesticidů typu DDT (DDE, DDD) a dalších sloučenin, jako jsou HCH (hexachlorcyklohexan),  HCB (hexachlorbenzen), methoxychlor, aldrin, eldrin a dieldrin. Tyto organické látky způsobují poruchy reprodukčního, nervového a imunitního systému. Kromě toho jsou též karcinogenní.

Nejčastěji se v tomto ohledu upozorňuje na pesticidy typu DDT, jež byly u nás zakázány už před čtyřmi desetiletími. Jelikož DDT je polotěkavé, přecházelo do ovzduší a je persistentní v půdě, je jím dodnes zamořena celá země. Jedná se přitom o jeden příklad z mnoha set užívaných pesticidů. Některé rizikové pesticidy jsou přitom povoleny dodnes.

Že tyto zásahy nebyly prozíravé, dokazují mimo jiné i oficiální studie a závěry evropských institucí. Komise ES už v r. 2006 uvedla: „Expozice pesticidů může mít jak akutní, tak chronické účinky na lidské zdraví. Chronická újma na zdraví je důsledkem nízké, ale trvalé úrovně expozice, a má dlouhodobý charakter (např. rakovina, poškození plodu, problémy s plodností, senzibilizace). Nejvíce ohroženy jsou zvláště exponované skupiny obyvatelstva, jako děti, starší osoby a další rizikové skupiny“.

Rovněž se v současném zemědělství užívají geneticky upravované suroviny. Ohledně geneticky modifikovaných produktů (GMO) se můžete setkat se zcela protichůdnými názory. Jejich propagátoři zdůrazňují, že škodlivost GMO nebyla „oficiálně“ prokázána. Tento argument ovšem není objektivní, neboť zkušenosti z minulosti dokazují, že škodlivé účinky se leckdy projevily až po desetiletích užívání uměle vyrobených produktů.

     Typickým příkladem je výše uváděný škodlivý pesticid DDT, který se zpočátku považoval za naprosto „bezpečný“, což veřejně prohlašovali mnozí „odborníci“. Teprve po desítkách let jeho užívání bylo zveřejněno, že má výrazně škodlivé účinky. Avšak na toto neupozornili ani výrobci, ani placení „odborníci“ či kontrolní instituce. Zveřejnění těchto alarmujících zjištění vyplynulo z dlouhodobého tlaku různých ekologických a občanských hnutí. Výsledkem jejich aktivit byl posléze zákaz DDT v mnoha zemích.

     Na základě těchto zkušeností by se též u GMO měl dodržovat nejen princip předběžné opatrnosti, ale měly by být posuzována a hodnocena i všechna možná rizika. Základním problémem je též nedostatečná informovanost a to, že patřičná rozhodnutí nebývají vždy podložena adekvátními znalostmi. Při povolování nových látek často převažující různé ekonomické a politické zájmy.

     Obdobně jako u DDT jsou také u GMO značná rizika. Při zásazích do původního genetického materiálu došlo mnohdy ke zcela nečekaným zvratům, z nichž vyplynuly nepříznivé dopady na lidský organizmus. Jako příklady lze uvést výsledky zahraničních výzkumných center /např. britských společností Sainsbury, francouzské společnosti Carrefour a japonské korporace Kirin Bruery/, které prokázaly, že konzumace produktů obsahujících určitou GM sóju, vedla ke vzniku onkologických a nervových onemocnění.

Ve francouzském výzkumu bylo zase prokázáno, že pokusné myši krmené GM kukuřicí uhynuly mnohem dříve než ostatní, jimž byla podávána běžná potrava. Podle studie, kterou francouzští experti zveřejnili v odborném časopise Food and Chemical Toxicology, bylo ve skupině myší krmených geneticky upravenou kukuřicí po 17 měsících sledování pětkrát víc mrtvých jedinců než ve srovnávacích skupinách. Většina samiček onemocněla rakovinou prsu, samečci často měli nádory na kůži nebo na ledvinách.

Výše uváděné příklady snad postačí, aby se moudrý člověk pokud možno vyhýbal všem potravinám, jež obsahují GMO. S těmi se můžete setkat i u nás. Nejde přitom jen o GM plodiny, které se u nás mohou oficiálně pěstovat – mezi ty patří GM kukuřice firmy Monsanto a GM brambory Amflora od koncernu BASF. Tyto GM suroviny by se měly užívat jen jako krmivo a k průmyslovým účelům.

V celosvětovém měřítku se v současnosti v největších objemech pěstuje  GM sója, která se užívá nejen pro krmné účely, ale některé její součásti se mohou do potravin dostat i přeneseně. Může se z ní například vyrábět sójový olej a lecitin, přičemž tyto suroviny se pak přidávány do nemalého počtu potravinářských výrobků, jako jsou čokolády, sušenky, margariny a další. Obecně se můžete setkat s oficiálně označenými GM produkty, avšak i s neoznačenými výrobky, jež mohou obsahovat skryté GMO. Například se o nich nedovíme u živočišných potravin, jež pocházejí od zvířat, která byla krmena GM krmivem.

Chceme-li minimalizovat rizikové pesticidy a další chemické postřiky, jakož i užívání rizikových GMO, měli bychom upřednostňovat čistší suroviny, jež byly pěstovány za přijatelnějších podmínek. Největší  záruku při nákupu máme u produktů ekologického zemědělství s oficiálním BIO logem.  Další smysluplné řešení, které bývá většinou i mnohem levnější, je nakupovat produkty od drobnějších českých pěstitelů, kteří preferují přirozený způsob pěstování.

Podělte se s námi
o tuto myšlenku